Bílá hůl, symbol nejen pro nevidomé

K napsání tohoto článku mě inspirovalo mnoho mých kamarádů a bývalých kolegyň. Čas od času s nimi konzultuji témata svých článků. Občas mě překvapí jejich udivené reakce, na pro mě celkem známá fakta a to nejen o bílé holi. Pochopila jsem však, že mnoho lidí má zkreslené informace o bílé holi, slabozrakých, prakticky nevidomých či nevidomých.

BÍLÁ HŮL VARUJE I POMÁHÁ

S bílou holí obvykle potkáte člověka, který jde pomalým krokem a osahává si s ní chodník před sebou, případně oťukává  dům nebo jinou vodící linii. Ne všichni však ví, že s bílou holí chodí nejen nevidomí, ale také silně slabozrací nebo prakticky nevidomí.

Silně slabozrací nosí většinou silné dioptrické brýle a mají zrak nějakým způsobem omezený. Vidí ale většinou siluety, barvy i obličeje. Mají ale problém s drobnějšími předměty, čtením drobnějšího textu. Neobejdou se bez zvětšovacích pomůcek a lupy. Bílou hůl nosí ne proto, že by nic neviděli, ale spíše proto, aby upozornili na to, že špatně vidí.

Mnozí slabozrací se však za bílou hůl stydí a tak se stává, že na ně někdo zahaleká, co se tady motáš, nevidíš nebo co?  Nezavazej tady a uhni stranou. Mě se tohle stávalo v začátcích, když jsem postupně ztrácela zrak. Bylo mi do pláče. Říkala jsem si, jak lidé můžou být tak zlí? Nikdy mě nenapadlo se na to dívat tak, že oni nevědí, že špatně vidím, jak by také mohli. Proto jsem také začala tu bílou hůl nosit. Jednak proto, abych si já mohla oťukat chodník a nebrala schody po zádech. Ale také proto, abych upozornila ostatní, že špatně vidím.

PRAKTICKÁ NEVIDOMOST S BÍLOU HOLÍ

Zrak se mi však horšil dál. Praktická slepota zněl verdikt oční lékařky. Tahle informace mě dostala na kolena. Bez hole jsem nikam nemohla jít, dokonce i ve vesnici co bydlím, jsem měla problémy se orientovat. Musela jsem si znova s doprovodem nachodit trasy, abych dokázala jít aspoň někam sama. Mnohokrát jsem se ztratila a musela se potupně ptát na cestu. Trápilo mě to hodně, byla jsem na dně. Bílá hůl se postupně stala mojí pomocnicí a díky ní se teď orientuji lépe, mohu s ní i cestovat.

Já mám to štěstí, že mám zbytky zraku, vidím tedy aspoň něco. Znám však i nevidomé od narození, kteří opravdu nevidí vůbec nic. Pomocí bílé hole nebo i vodícího psa se dokáží bez větších problémů dostat například do obchodu, do zaměstnání nebo ke kamarádovi.

Základem je ale trasa, kterou s nimi musí několikrát projít někdo vidící, musí se naučit orientovat, aby také trefili zpět. Ani vodící pes bez tréninku trasy nedovede svého nevidomého pána dovést do cíle.

Když jsem měla svoji první bílou hůl, ani jsem netušila, kolik různých druhů se vyrábí. Opěrné, signalizační, orientační ale také skládací a cestovní. Mají různou délku a vyrábí se z plastu, kovu ale i z keramiky. Keramické jsou však těžší a dražší. Proto nejsou tolik oblíbeny. Já sama mám nejraději skládací, dost často cestuji a skládací hůl se dá rozložit a schovat například v kabelce. Pokud ale jdu do přírody, použiji hůl opěrnou. Hodně záleží na tom, na co je člověk zvyklý. Je to nejdůležitější pomůcka nevidomého člověka.

Rozložená cestovní bílá hůl
Bílá hůl na cesty

BÍLÁ – ČERVENĚ PRUHOVANÁ HŮL 

Musím se tady však zmínit také o bílé, avšak červeně pruhované holi. Mnozí z nás vůbec netuší, že taková hůl je, natož kdo a proč ji nosí. Červené pruhy na holi nejsou proto, aby byla hůl veselejší. Červenobílou hůl používají lidé s hluchoslepotou. Tuto hůl nosí se stejných důvodů jako nevidomí. Jen mají ještě vadu sluchu, větší nebo menší. Někteří lidé na ně přehnaně křičí, protože si myslí, že neslyší vůbec. Věřte, že většina těchto lidí s hluchoslepotou má naslouchátko i zbytky sluchu, takže pokud budete mluvit zřetelně, uslyší vás.

Červenobílá hůl
Odlišná hůl pro hluchoslepé

Nechytejte hluchoslepého bez jeho vědomí, neberte mu hůl, než ho budete chtít převést, nejdříve se musíte ujistit, že o to stojí. Zeptejte se, na které ucho lépe slyší. Při nabídnutí doprovodu si stoupněte na tu stranu. Usnadní to vaši případnou komunikaci. Mám několik hluchoslepých přátel a mnozí z nich odmítají bílo-červenou hůl nosit. Na ulici na ně kolemjdoucí křičí, proto ji odmítají.

ZÁVĚREM SHRNUTÍ A PROSBA

Závěrem bych tedy chtěla za všechny hluchoslepé i nevidomé poprosit: Pokud jdete směrem k nám, jděte klidně, abychom se nevylekali. Když k nám mluvíte, dejte nám to vědět například letmým dotekem na naše rameno či ruku. Máte-li pocit, že bloudíme, nebo když vidíte, že jdeme nelogicky do zdi či na silnici bez přechodu, nabídněte nám pomoc. Mnozí z nás ji vděčně přijmeme. Nezlobte se na nás, pokud pomoc odmítneme, někteří z nás jsou soběstačnější, než to vypadá.

Pomoc druhých osob nám nevidícím, je velmi důležitá. Bílá nebo bílo- červená pruhovaná hůl je naším největším pomocníkem. Děkujeme vám všem, kteří se snažíte nám pomáhat, opravdu si této pomoci hodně ceníme.

Doufám, že tento článek otevřel obzory lidem, kteří o problematice nevidomých i hluchoslepých mnoho nevědí. Snad se teď už nebudete bát nám podat pomocnou ruku, i když ji možná nepřijmeme. Budete už ovšem vědět, proč to tak je.

Zdroje:

Tyflopomůcky

Lorm

Můj život s Usherem

Hana Vykoukalová

Hana Vykoukalová

Zrakově postižená cestovatelka,kočkomilka,milovnice lesa a dobrého jídla,veselá i upřímná

1 komentář: „Bílá hůl, symbol nejen pro nevidomé

  • Profilový obrázek
    18. 6. 2020 (15:39)
    Permalink

    Hani pškně a srozimitelně napsané. Pochopí každý jak se má chovat. O různé barvě hole jsem nevěděla. Měj se hezky.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *