Co dělat, když potkáte vodícího psa?

Dnes si rozebereme pár pravidel, které je nutné dodržovat, pokud na ulici potkáte vodícího psa. Tato pravidla se hodí znát a respektovat je. Jejich nedodržování způsobuje zbytečné komplikace.

Vodící pes tu je jen a pouze pro svého páníčka. Aby mu pomáhal, upozorňoval na překážky a dovedl ho do cíle. Není rozumné vodícího psa rozptylovat, zvláště když právě vykonává nějaký povel. 

Příklad z praxe: 

Kráčím po ulici a mířím do metra. Můj pes už ví, kde jsou eskalátory a vede mě k nim. Najednou se u nás zastaví slečna a začne mého psa hladit a mluvit na něj. Tím pádem aniž by to tušila, naruší jeho pozornost a soustředění. Slečnu vlídně upozorním, že mě můj pes právě vede na schody a že se potřebuje soustředit, abychom došli v pořádku. Vysvětlím jí, že se vodící pes nesmí hladit bez svolení majitele, protože tím je zbytečně rozptylován a nedává pozor.

Jindy s mým pomocníkem scházím poměrně dlouhé schody. Můj čtyřnohý kamarád už ví, že se mnou na schodech musí jít pomalu, protože mám zhoršenou stabilitu a mohl bych upadnout. V tom nás předběhne starší paní a začne mého psa lákat na pamlsek. Pes se tím pádem přestal soustředit a já málem skončil na zemi.

Dalo mi hodně práce být na paní slušný a zdvořilý, ale zvládl jsem to. Chápu, že za vzniklé komplikace lidé nemůžou, protože netuší, co je dovoleno a čemu se raději vyvarovat. Budu nesmírně rád, když následujícím řádkům věnujete plnou pozornost.

Nehladit: 

Musíte pochopit, že vodící pes tu není pro vás. Není tu pro vaše potěšení, ale je tu jen a pouze pro svého majitele, kterému pomáhá. Vyvarujte se prosím těchto věcí.

Potkáte-li vodícího psa v postroji, rozhodně ho nehlaďte. I kdyby ten pes byl sebekrásnější, i kdyby se na vás smutně koukal a prováděl nevím co. Chápu, že máte rádi zvířata a že se vám líbí. Prosím, v tomhle případě se zkuste udržet a nechat ruce v klidu a psa si nevšímejte.

Pro představu

Jste nevidomí, máte bílou hůl a vede vás vodící pes. Kráčíte do míst, kde to ještě moc neznáte a nejste si příliš jistí aktuální trasou. Důvěřujete vašemu pomocníkovy, že vás upozorní na možné překážky, ukáže schody a další podrobnosti. Víte, že se někde před vámi nachází přechod, který není ozvučený. Dáte psovi povel, on zbystří a začne vás k němu směrovat.

Náhle se ve vaší blízkosti objeví neznámý člověk. Aniž by se zeptal, začne na vašeho psa mluvit a hladit ho. V tu ránu ztratí pejsek veškerou pozornost a směr cesty. Nezbude vám nic jiného, než neznámému člověku vysvětlit, proč není dobré vodícího psa hladit. Následně zopakujete povel a snažíte se pokračovat dál v požadovaném směru.

Z toho plyne poučení, že vodícího psa bez dovolení majitele, nehlaďte. Můžete ovšem oslovit jeho páníčka a zeptat se, jestli je to vůbec možné. Pokud vám to dovolí, vyčkejte, až mu dá pán volno. Záleží vždy na aktuální situaci. Když vám to páníček z nějakého důvodu nepovolí, psa si nadále nevšímejte a pokračujte svou cestou.

Nevolejte na vodícího psa, pokud je bez postroje a na volno. Ani když je s páníčkem v parku. Navažte rozhovor s páníčkem a zeptejte se, jestli byste se mohli s pejskem pomazlit. Vyčkejte, až k vám pes přiběhne, a teprve pak se můžete skamarádit. Pokud si ale majitel psa přivolá, nebraňte mu. Následně pokračujte za svým cílem.

Nemluvit: 

Za žádných okolností na psa nemluvte a ani na něj nemlaskejte. Lidé se totiž často domnívají, že zamlaskáním upoutají pejskovu pozornost. Tohle ovšem většinou nefunguje. Pomlaskáváním můžete tak akorát naštvat majitele. Vodící pes se soustředí výhradně na páníčka a pokud na něj budete zkoušet mluvit, vyrušíte ho od práce.

Čekám na zastávce na autobus. Přijede, chci nastoupit. Dám psovi povel, aby našel volné místo k sezení. Jeden z cestujících to nevydrží a začne na mého čtyřnohého kolegu mluvit.

“No ty jsi ale krásný pejsek. Ty tak krásně tomu pánovi pomáháš. Ty jsi ale šikula”.

Cestující z autobusu

 Na pána se usměji a pustím se do vysvětlování.

“Můj pomocník je opravdu šikovný a právě mi hledá místo k sezení. Tím, že na něj mluvíte, ho rozptylujete, a on se tím pádem tolik nesoustředí”.

Vlídný Honza

Pán to odmítal pochopit a snažil se mě přesvědčit, že chtěl mého pejska jen pochválit. Zdvořile jsem mu objasnil situaci a doplnil, že já na svého pomocníka hovořím jen krátce a pouze tehdy, když mu uděluji povel či pochvalu. Ani já ho zbytečně nerozptyluji od práce. Naštěstí pán o zastávku dál s mručením pod vousy vystoupil.

Při vykonávání povelů je nutné, aby se chlupáč pořádně soustředil. Mluvím na něj jen v těchto situacích.

  • Když mu chci dát povel anebo ho pochválit
  • Nehovořím s ním jako s člověkem a nemám dlouhé proslovy
  • Mluvím na něj jen krátce. “Ty jsi ale pašák, to je ono, tak je hodný.”

Za každou slovní pochvalou musí zákonitě přijít pamlsek. Pes si toho pak váží, projevuje radost nad vykonanou prací a o to víc se snaží. Není nic krásnějšího, než když slyšíte vašeho psa radostně pofrkávat. 

Nekrmit: 

Vodícího psa za žádnou cenu samovolně nekrmte. Je to neslušné a většinou tím pořádně rozzlobíte majitele. Můžete to myslet sebelépe, mít ty nejčistší pohnutky, ale nikdy nesmíte krmit bez dovolení majitele.  Uvedu zde příklad, proč je krmení vodících psů neslušné.

Kráčím po lesní cestě a psa mám na volno. Cestu znám jako svoje boty, proto nepotřebuji pomoc. Jdu pomalu, pes se mezi tím venčí a očichává věci kolem. Užívám si čerstvého vzduchu. Když v tom zjišťuji, že poblíž mého psa stojí nějaká postarší dáma a cpe mu do tlamy kus housky. Přivolal jsem si psa k sobě, vytrhl mu housku z tlamy a zahodil ji mezi stromy.

Dáma nechápavě kroutí hlavou a ohradí se, že šlo pouze o kus housky, nic víc. Ve většině případů se snažím být slušný a zdvořilý. V tomhle případě mi to ale moc nešlo. Trošku hlasitým a nevybíravým způsobem jsem začal paní vysvětlovat situaci.

“Mě nezajímá, co to je. Vy nemůžete krmit cizího psa, ať je to, co je to. Já chápu, že jste to možná myslela dobře ale takhle to prostě nejde. Jak byste reagovala vy, kdyby vám někdo bez dovolení začal krmit psa”?

Honza v ráži

Paní ztuhla jako socha. Chvíli zírala na rozzuřeného slepce s holí, pak se otočila a raději vzala do zaječích.

Pokud budete chtít obdarovat psa pamlskem, nedávejte mu ho rovnou. Dobrůtku předejte jeho páníčkovi a on už s ní naloží podle svého. Krmením vodícího psa bez dovolení, kazíte jeho poslušnost a výchovu. Navíc tím podrýváte autoritu jeho majitele. Prosím, respektujte tohle pravidlo a pokud majitel vodícího psa nesouhlasí, nic pejskovi nedávejte.

Nevšímat si: 

Nejnáročnější požadavek ze všech. Ale vy to zvládnete. Když někde uvidíte vodícího psa, vůbec si ho nevšímejte. I kdyby byl sebehezčí. Tento pes totiž pracuje a musí se soustředit. Dbá na bezpečnost svého pána a tím, že ho budete jakkoli rozptylovat, ohrozíte i člověka, kterého pes vede. Při setkání s čtyřnohým pomocníkem si vryjte do paměti tyto fráze.

Vodící pes tu není pro mé potěšení. Je tu pro to, aby pomohl svému nevidomému pánovy. Tím, že si ho budu všímat a reagovat na něj, ho budu akorát rozptylovat.

Chcete-li oslovit člověka s vodícím psem, nikdy svá slova nesměřujte k němu samotnému. Mluvte jen na jeho lidského parťáka. 

Závěrem: 

Vodící pes se od běžných psů zásadně liší. Od narození je veden k tomu, aby pomáhal zrakově znevýhodněným lidem v řadě situací a byl jim oporou. Člověk s handicapem je pořád člověk. Má normální život jako kdokoli z vás. Chodí do práce, baví se, prožívá radosti i starosti všedního dne. V některých případech se ale musí spoléhat na svého čtyřnohého kamaráda, který mu usnadňuje život.

Naučte se prosím respektovat vodící psy. Utlumte vaše touhy a přestaňte naše pomocníky rozptylovat. Uvědomte si, že pokud vyrušíte vodícího psa od práce, může to mít nedozírné následky. Nečekané zranění či úraz jejich páníčků. Zrakově hendikepovaní lidé si postupně na čtyřnohé pomocníky tak navyknou, že jim plně důvěřují. Mnohdy více, než lidským asistentům či průvodcům. Ovšem když pejskovi rozhodíte jeho soustředění při práci, snadno se splete a to může vést až ke katastrofě.

Jan Šimek

Jan Šimek

Mým povoláním a smyslem života je masírovat lidi. Zajímám se o asistivní technologie pro zrakově postižené. Mám úžasného vodícího psa, na kterého nedám dopustit. Mám zbytky zraku ale v normálním životě mi to v ničem nebrání a vedu normální život jako kdokoli jiný. Mým cílem je, aby nás lidi začali brát jako normální lidi a aby pochopili, že to že máme handicap, neznamená že nemůžeme vést normální život.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *