Jak řešit EET v případě zrakově hendikepovaných podnikatelů?

První vlna elektronické evidence tržeb vstoupila v platnost už v roce 2016. Zapojily se do ní především restaurace a ubytovací zařízení. Později se tato inovace dotkla i prodejců a následně v květnu roku 2020, postihne zbývající odvětví služeb a podnikatelů.

Od začátku má pouze jediný cíl. Zmírnit daňové úniky a podle mého názoru i získat přehled o jednotlivých tržbách v různých odvětvích. Stát prostě potřebuje mít jednoznačnou kontrolu. Kolem elektronické evidence tržeb zkráceně EET, se vyrojila řada spekulací, dohadů a názorů. Někteří mají za to, že jde o nesmysl a že by se měla celá evidence zrušit, jiní tento pokrok vítají a zbytek zůstává neutrální.

Jak to ve skutečnosti je, co by se mělo a nemělo, to není hlavním účelem tohoto článku, proto se k roli EET jako takové, nehodlám vyjadřovat. Zaměřím se na záležitost, kterou nikoho nenapadlo řešit až do poslední chvíle.

Hendikepovaní podnikatelé neexistují

Lidé se znevýhodněním nejsou přehlíženi nejen veřejností, ale i samotným státem. Copak někoho napadlo, že v ČR existuje i několik tisícovek podnikatelů třeba se zrakovým hendikepem, kteří nejsou schopni EET vůbec řešit? Všichni se pouze soustředili na to, aby co nejrychleji EET fungovalo a mohlo se vše detailně kontrolovat, analyzovat, ale přístupnost celého řešení právě pro zrakově znevýhodněné podnikatele, nebyla vůbec projednávána. Proč taky?

Až téměř na závěr, kdy se mělo EET dotknout všech podnikatelských subjektů i těch drobných, si někdo zázrakem uvědomil, že mezi podnikateli a pracujícím lidem, se nalézají i lidé se zrakovým znevýhodněním. A nastal poprask.

Nepřístupné pokladny, terminály

Žádné zařízení od tuzemských bankovních institucí či samotných výrobců, nepamatuje na ovládání bez zrakové kontroly. V ČR nenajdete platební terminál či pokladní systém, který by obsahoval funkci čtečky nebo-li odečítače obrazovek. Tím pádem zrakově znevýhodnění lidé nemají žádnou možnost, jak přijímat platby kartou případně pracovat s pokladnou. Ani jeden platební terminál, ani jedna pokladna není uzpůsobena na obsluhu bez zraku. Co teď?

Jednoduché řešení. Zrakově znevýhodnění lidé přeci nepotřebují podnikat. Mají invalidní důchod, příspěvky na péči a to jim musí stačit. Takové úvahy se jistě honily hlavou všem, kteří mají nějakým způsobem v EET prsty. Po detailní analýze zrakově hendikepovaných podnikatelů se ovšem zjistilo, že těchto podnikatelů je několik tisíc a pokud by se jim zamezilo v podnikání, mělo by to celkový dopad na společnost, ale i na stát. I ze zahraničí by na nás pohlíželi nevraživě. Zrušit podnikání lidem se zrakovým postižením, tedy nepřipadá v úvahu. Musí se vymyslet náhradní řešení. A taky, že nakonec vzniklo.

Nepromyšlená novela

S účinností od listopadu 2019, vešla v platnost novelizace zákona o EET konkrétně novela č. 256/2019 Sb. Ta mimo jiné upravuje podmínky pro evidenci tržeb pro zrakově znevýhodněné podnikatele. Podstatný je bod č. 26, který říká následující:

Evidovanou tržbou nejsou také tržby poplatníka daně z příjmů fyzických osob:

  • kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P z důvodu úplné nebo praktické nevidomosti nebo těžké hluchoslepoty
  • který provozuje podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob podle zákona upravujícího daně z příjmů a bez zaměstnanců, leda že tyto osoby splňují podmínku v předchozím bodě
  • který není společníkem společnosti, z jejíž činnosti tržba plyne, leda že všichni společníci splňují podmínku uvedenou v prvním bodě
  • který tuto tržbu přijímá sám nebo prostřednictvím zaměstnance, spolupracující osoby nebo společníka společnosti, kteří splňují podmínku v prvním bodě

Sečteno a podtrženo

Elektronickou evidenci tržeb nemusí řešit zrakově hendikepovaní podnikatelé, kteří pracují samostatně bez pomoci osob či zaměstnanců bez hendikepu. Tedy ani žádná společnost, nemající spolupracovníky, společníky či osoby, kteří nejsou zrakově znevýhodněni. Z toho vyplývá, že pokud nepodnikáte samostatně, máte vidící zaměstnance, vedení firmy či jenom recepční, EET se na vás vztahuje.

Jenže co dělat, když má třeba recepční dovolenou nebo je nemocná a vy jste v kanceláři či provozovně sami? Protože nemáte po ruce vidícího zaměstnance, který vystaví účtenku, v tomhle případě nemusíte EET řešit? Kdo ví. Na tuto otázku nedovedu věrohodně odpovědět, protože netuším, jaká by měla být správná odpověď. Nicméně je to na zvážení a osobně bych na ni rád sám znal řešení. Sám za sebe zastávám ovšem názor, že tato novela je spíše postavená na hlavu, než aby usnadnila podnikání lidem se zrakovým znevýhodněním.

Jak bezpečně podnikat bez zrakové kontroly?

  • Podnikat samostatně bez spolupracovníků, společníků či zaměstnanců bez zrakového hendikepu
  • Rozloučit se s hotovostí
  • Přijímat platby kartou nebo převodem na bankovní účet
  • Vystavovat faktury v přístupném fakturačním systému
  • Využít služeb některé z platebních bran, integrovatelných do vašeho firemního webu

Ověřená řešení i pro zrakově hendikepované podnikatele

Sumup Air, platební terminál z Německa

Fakturační systém fakturoid

Platby přes Trisbee

Platební brána Gopay

Skutečnou výhodou je, že ústavní soud vyňal z EET 1.3.2018 veškeré bezhotovostní transakce. Tedy platby kartou či standardní bankovní převod. Tím pádem vznikla řešení, která elektronické evidenci tržeb vůbec nepodléhají, protože jejich používáním vzniká evidence sama o sobě. Tak zvaná elektronická stopa, kterou lze v případě potřeby dohledat. Pokud tedy přestanete přijímat hotovost a uchýlíte se k některým elektronickým řešením, EET se na vás nevztahuje. Což se rozhodně hodí vědět.

Karel Giebisch

Karel Giebisch

CEO portálu GiebNews. Zrakově znevýhodněný IT specialista, masér, bojovník za inovace. Mým velkým cílem je začlenit osoby s hendikepem do běžné společnosti a dokázat, že znevýhodnění ať je jakékoli, není překážkou. Mám rád výzvy a jsem neustále otevřen novým příležitostem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *