Otevřeme Česko lidem s hendikepem

Přístup k hendikepovaným občanům se liší stát od státu. Zatím co v ČR mnoho vytvořených mobilních aplikací soukromých, ale i velkých institucí stěží zvládnete ovládat se zrakovým hendikepem, v zahraničí to bývá v některých státech samozřejmost.

Zdárný příklad představuje finská společnost Wolt, zabývající se rozvozem hotových jídel a nápojů z gastronomických podniků. Restaurací, kaváren, dokonce i zboží z vybraných obchodů. Veškerý sortiment naklikáte v mobilní aplikaci, zaplatíte online a pak už jen čekáte na dovoz. Objednávka dorazí do několika minut či hodiny. Snadné, rychlé, efektivní.

Ne ovšem pro každého. V případě, že máte zrakový hendikep to nicméně v některých situacích nemusí být zase tak snadné, jak to na první pohled vypadá. Proč?

Pokud tápete v technologiích, bojujete s PC nebo mobilním telefonem, máte-li tu možnost, kontaktujte zrakově hendikepovaného člověka. Nedivil bych se, kdyby vás nenavedl a ač se to zdá nemožné, nepomohl vám problém vyřešit. Pro zrakově znevýhodněné osoby totiž technologie představují bránu do společnosti. Díky technologiím zvládají fungovat do jisté míry samostatně a zmírňují závislost na druhých bez hendikepu. Technika jim nahrazuje zrak a je pro ně tím nejlepším pomocníkem v osobním, ale i pracovním životě.

Použitelná technika je jedna věc, neochota firem provozující mobilní aplikace, internetové stránky nabízející různé služby, věc druhá. Samotná i když přístupná technika nestačí, občas se jí musí trochu pomoci drobnými úpravami přímo na konkrétní internetové stránce nebo rovnou v mobilní aplikaci. Jak to funguje, o tom jsem napsal již dost článků. Pokud vás zajímá téma přístupnosti a čeho se týká, použijte nezaměnitelného kamaráda Google, on vás už navede.

My se nyní vraťme k Woltu a k pár dalším příkladům, abyste pochopili jádro věci.

Wolt je v ČR poměrnou novinkou, ale i tak se celkem dost rychle rozšířil do řady měst. Když dorazila tato služba do Olomouce, byl by hřích ji nevyzkoušet. Registrace proběhla v pořádku, ale se zavřenýma očima byl zásadní problém s realizací objednávky. Komplikací bylo hned několik, ale ve stručnosti nešlo vůbec s aplikací pracovat a se zrakovým hendikepem ji ovládat.

Neočekával jsem výsledek, ale nedalo mi to a o této skutečnosti jsem informoval zákaznickou podporu. S pocitem, že budu muset nakonec stejně Wolt odinstalovat a hledat nějakou jinou alternativu, vznikla stručná zpráva, kterou některý z pracovníků jistě nebude považovat za hodnou řešení a rovnou ji smaže.

K mému velkému překvapení pracovníci Woltu zareagovali obratem. Doptali se na detaily a do pár dní vyšla aktualizace mobilní aplikace. A většina zásadních potíží, bránící zrakově hendikepovaným uživatelům v realizování objednávek, bylo odstraněno. Bez přesvědčování, zdlouhavého vysvětlování, jak to zažívám v ČR. Ve Finsku to holt vidí jinak a řešení přístupnosti alespoň u Woltu, berou jako samozřejmost.

Pokud se podíváme do ČR, i zde najdeme pár společností, které přístupnost považují za podstatnou část svých mobilních aplikací a internetových stránek. Okrajově zmiňme mobilní aplikaci Qerko zajišťující snadné placení v gastronomii např. restauracích, kavárnách prostřednictvím jejich mobilní aplikace Qerko a sejmutím QR kódů rovnou ze stolu. Platební nástroj Twisto poskytující odložené platby, fakturační systém Fakturoid či mobilní aplikaci Záchranka.

Pokud byste si ovšem dali tu práci a postahovali různé mobilní aplikace nebo navštívili internetové stránky zahraničních, ale i českých společností, brzy byste zjistili, že přístup k hendikepovaným v rámci online služeb, se zásadně liší.

V ČR mnoho společností bohužel nepovažuje přístupnost svých online produktů za hodnou řešení. Buď o zpřístupnění vůbec nevědí, nechtějí to vůbec řešit nebo vedení společností nepřipadá tato oblast zajímavá a nechtějí za ni vývojářům platit. Je to opravdu smutné, ale lépe se člověk zorientuje v mobilních aplikacích či internetových stránkách od zahraničních firem než od těch českých.

Takovým zdárným příkladem nepřístupného prostředí svého e-shopu, je jednička na trhu Alza. Zavřete oči a zkuste si na Alze nakoupit. Uvidíte, že se u toho opravdu slušně zapotíte. Na přístupnost v ČR bohužel nedbají i některé banky, což je snad ještě horší, než nemožný nákup na e-shopu. Představte si, že si vytvoříte účet v bance. A následně zjistíte, že se zrakovým hendikepem ho nejste schopni vůbec ovládat. To ovšem odhalíte až poté, co projdete veškerou administrativou banky, podepíšete smluvní dokumenty a získáte přístup do internetového a mobilního bankovnictví. Jednoduše katastrofa.

A tečka na závěr. Dokonce i státní aparát má s přístupností některých nástrojů problém a dost v této oblasti pokulhává. Na tom je něco hodně špatně.

Zrakové znevýhodnění mám od narození. Chci žít život, kde si většinu záležitostí dovedu vyřešit samostatně a nebudu závislý na lidech bez hendikepu. Někdy to není problém, jindy ovšem narážím na nepřekonatelné překážky v oblasti přístupnosti u primitivních funkcí, mobilních aplikací nebo internetových stránek, kde bych to vůbec nečekal. Stačí drobnost a nedovedu dokončit objednávku, zaplatit, provést rezervaci a mnoho dalšího. Bohužel i když se snažím vysvětlovat, ukazovat, přesvědčovat, některé firmy jsou k požadavkům hluché. S několika společnostmi se už dohaduji o zpřístupnění svých služeb dva roky. A pořád to nikam nevede. Já to ovšem nevzdávám. Budu bojovat tak dlouho, dokud se nedostaví forma zlepšení.

Přidejte se a společně odstraňme bariéry, zlepšeme přístupnost mobilních aplikací, internetových stránek, online služeb a produktů pro zrakově hendikepované. I když to tak nemusí na první pohled vypadat a říkáte si, že je to hloupost, proč přístupnost řešit, opak je pravdou. Nakonec poznáte, že přínos z toho budou mít všichni nezávisle na hendikepu.

Karel Giebisch

Karel Giebisch

CEO portálu GiebNews. Zrakově znevýhodněný IT specialista, masér, bojovník za inovace. Mým velkým cílem je začlenit osoby s hendikepem do běžné společnosti a dokázat, že znevýhodnění ať je jakékoli, není překážkou. Mám rád výzvy a jsem neustále otevřen novým příležitostem.