Světlana bojuje s chronickými bolestmi. Podle lékařů jí však vůbec nic není

Světlana Křížová je skvělá žena a kamarádka. Je jí 29 let a poslední roky jí provází bolesti kloubů, svalů, bolesti hlavy a uší jako po ofouknutí, v horším případě zimnice. To vše není na ničem závislé. Někdy jsou bolesti slabší, někdy horší. Se změnou počasí se taky mění intenzita bolesti. Nejzajímavější na tom všem ale je, že podle doktorů Světlaně nic není a podle výsledků je naprosto zdravá.

Neuvěřitelné.

Jak se s takovým trápením bez diagnózy, kdy člověk musí zvládnout vše, co zdravý člověk bez bolesti, smiřuje, jak to zvládá? O tom všem mi povyprávěla a dovolila mi s Vámi sdílet svůj příběh.

Světluš, dokázala by sis vzpomenout, jak to všechno vlastně začalo a kdy jsi šla poprvé k doktorovi?

Začalo to asi před 3 roky někdy na jaře. Začala mě bez důvodu bolet hlava, uši, za krkem a velké nosné klouby. Cítila jsem celkovou slabost a únavu. Bolest se projevovala střídavě v intervalech, chvíli mi bylo dobře, chvíli na umření. Projevovaly se zimnice a návaly horka. Myslela jsem, že jsem možná jen přepracovaná, tak jsem šla k lékaři a odpočívala na neschopence. Bohužel se moje situace nelepšila, spíše mi bylo čím dál tím hůř. Nakonec jsem v neschopnosti zůstala půl roku, aniž by se zjistilo, co mi vlastně je.

Jaká vyšetření jsi absolvovala?

Lékaři si se mnou nevěděli rady, a tak mě posílali kam se dalo.

Prvně mi několikrát vzali krev, ale tam se nic nezjistilo. Následoval výtěr z uší, krku, nosu,(protože mě převážně bolelo v oblasti hlavy a vykašlávala jsem zánětlivé sputum) a nakonec i odběr mozkomíšního moku. Chodila jsem po různých vyšetřeních. Byla jsem na imunologii, ortopedii, revmatologii a infekčním oddělení. Dále na ORL, v Centru bolesti, plicním a urologickém vyšetření (protože, aby toho nebylo málo, začaly mě ještě trápit plíce a ledviny). Na příčinu se ale nepřišlo, všechno bylo čisté.

Když tedy nemáš diagnózu, co si myslíš, že Ti je?

Vím, že jsem prodělala zřejmě v dětství nebo v mládí několik závažných onemocnění, jak mi teď, v posledním roce, řekl jeden opravdu dobrý imunolog, který mě konečně prošetřil od hlavy až k patě. Prodělala jsem toxoplazmózu, plicní chlamydie, mononukleózu a boreliózu. Všechny tyto nemoci byly neléčené a tzv. jsem je přechodila. Jsem přesvědčená, že by právě tohle mohla být příčina mých potíží. Myslí, že mám sobě nějaké zánětlivé onemocnění, způsobené právě v důsledku těchto chorob.

Co bylo pro tebe nejhorší?

Nejhorší bylo, že jsem jednoduše nevěděla, co mi je. Bolesti byly naprosto neúnosné, byla jsem jak paralyzovaná, neschopná nic dělat a pořádně ani myslet. A všichni okolo mi říkali, ať jsem v klidu, že podle výsledků mi nic není. Navštívila jsem i psychiatra. Abych si potvrdila, že mi už dočista nepřeskočilo. Nemohla jsem chodit do práce a vést běžný život. Tyto šílené, střídavé bolesti trvaly asi rok, pak už jsem chodila i trochu do práce, protože na neschopence bez diagnózy by mě nikdo nenechal. Bylo mi mizerně, ale nějak jsem to zvládala. 

Jak to všechno vlastně teď zvládáš? Co Ti pomáhá?

Nyní po 3 letech se už cítím lépe. I když bolesti stále přetrvávají, ale naštěstí už ne v takové míře. Tak nějak jsem si zvykla, už vím, co mě čeká a není to taková hrůza. Na bolesti beru léky, do jisté míry zabírají. Při zimnicích piju hlavně alkohol – medovinu a slivovici a také mi hodně pomáhá teplá voda (horká vana, sprcha), piju horké čaje a dávám si na uši a za krk termofor. Také se mi osvědčil coldrex – protizánětlivý nápoj z lékárny, který má opravdu nepřekonatelné účinky.

Chtěla bys ještě něco říct nebo sdělit ostatním?

Chtěla bych hlavně upozornit na fakt, že když se Vám něco podobného stane a člověk onemocní bez zjevné příčiny, tak Vám nikdo pořádně nepomůže. Doktoři Vás v tom nechají, protože na nic nepřišli – ve stylu dělejte si, co chcete, pro nás to skončilo. Někdo by se nad tím měl alespoň zamyslet. Byla bych ráda za osvětu o tomto problému, kdyby se o něm více psalo a dalo se najít více informací, co dělat. Aby lidé s problémy bez diagnózy mohli sdílet svoje problémy a podporovat se.

Lucie Ulrichová

Lucie Ulrichová

Maminka dvou úžasných kluků. I přesto, že mám usherův syndrom, žiji plnohodnotný život. Mám ráda přírodu, společnost a ráda se učím novým věcem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *